Jedno červencové dopoledne jsme se vydali na procházku ke
Kostelíčku. S sebou jsme si nabalili vody a něco dobrého na svačinu a
vyrazili jsme na cestu. Po cestě jsme koukali po rozkvetlých květinách a
rostlinách a obdivovali jsme krásné zahrádky. U Kostelíčku jsme si sedli a
kochali se výhledem na Třebíč. U toho jsme si zakousli banán a sušenku,
doplnili jsme potřebné tekutiny a povídali si. Pak jsme se vydali na cestu
zpět, a protože venkovní teplota stoupala, vyhledávali jsme každý stín pro zchlazení.
Po zdárném návratu do centra nás již čekal oběd, na který jsme se po cestě moc
těšili.